DARKWOOD

AKTUALITY

5. 1. 2012 krytí/mated DAX Gulden Land x CRAZY DOT Aibara

V pátek 30. 12 .2011 se v ch. st. Chlupatý poklad narodilo sedm bordeřích štěňátek! Matka Doby z Temného hvozdu, otec Detania Travelling Jasper.

Kikiní fejeton na na měsíc LEDEN

Asi bych měla zabrousit trochu do historie, neboť jsem dlouuuho nic neplkala. Njn, někdy se to semele tak že ani není chuť.

Především musím popsat jak Doubrafka ubližuje Rafinaldovi (vysněná Toyota RAV4). První "úraz" trochu rozvedu a ty další už vezmu hopem :D. První listopadový víkend bylo usouzeno, že je nejvyšší čas přivézt plemenného berana do stáda. Kvůli osvěžení krve si jedeme vybrat nového "romňáka" - kam jinam než do Maříkova. Po příjezdu do místní obce telefonuje Doubrafka šéfovi farmy, kdeže se vlastně sejdeme a naložíme berana, z telefonu zní rozezlené ticho, až nás z toho zamrazilo a pak se ozve: "to si tyyy??? jsme na pastvině za cikánama, přijeď!!!!" Tož abych to nezdržovala - situace na bojišti byla napjatá ba přímo nas...á... Místní myslivci při svém podzimním honu za kulometné palby a pomocí dvou uteklých psů rozehnali tři roztříděná stáda plemenných matek ze tří ohrad do dvou a pěkně je pomíchali, tudíž místo nedělního odpočinku farmáři běhali po pastvině, propadali šílenství a třídili ovce... Naštěstí jednotlivé rodiny byly barevně označené a tudíž šly dobře rozlišit. Při našem příjezdu již v první ohradě bylo roztříděno a tak za pomoci Qwerta a Finna naložili ovce do dobytčáku a převezli do vedlejší ohrady. Zatímco tam chlapi přestěhovali a stavěli manipulační ohradu Qwert a Finn k nim sháněli ovce, smečka myslivců naskákala do svých leštěnek a přejela po cestě kolem nás na druhou stranu ohrady. Tam opět spustila kulometná palba... Doubrafka vytuhla, neboť ví jak je Finnan háklivý na to když doma zapne rachotivý mačkač na obilí (Finna nevidět) a s obavami se ohlížela kde je a kam utíká. No neutíkal nikam, prostě pásl ovce, jako by se nic nedělo. Tak super. Ovce zapaseny a roztříděny do svých ohrad se svými berany. Tak snad je vše OK. Nastal čas vyzvednout "toho našeho" berana a jet domů. Ha ha, to by nebyl Maříkov, aby bylo něco jen tak :D. Karel prohlásil "pojeď za mnou" a tak jedeme. Ocitáme se na "naší oblíbené" obří pastvině, kde se poflakovalo cirka 300 ovcí užitkového chovu a mezi nimi několik plemeníků ... a jednoho jsme si měli vybrat. Takže znovu - ovce dokupy a koukáme, koukáme v tom chumlu byli dva, ale ne zrovna ti které bychom chtěli ... další skupina byla uteklá u sousedů. Takže hupky dupky jdeme nahánět dál - a tam byl ten náš! Bordeří kluci oddělili kus stáda s tímto krasavcem, Karel ho plavným skokem ( :D ) ulovil, nacpali jsme ho do Rafinalda, rozloučili jsme se a odfrčeli na naši pastvinu v Dolní Suché. Tam je obvyklé, že když ovce vidí přijíždět Rafinalda, skáčí do zákopů a ukrývají se hluboko pod zem (protože zase přijeli ti strašnípsiabudounáspást...). Tentokrát to bylo jiné ... hrnuly se k nám a milý beran, spatříc svůj rozvášněný harém nelenil a vystoupil. Ovšem zapoměl počkat až Doubrafka otevře dveře, ozvalo se lupnutí a milý beran i s bočním oknem leželi na pastvině. Beran s boulí na hlavě odpelášil ke stádu a okénko přeměněné v hromadu střepů neběželo nikam :( . Asi o dva týdny později, opět na ovčí pastvině, máme pasecí kurz. Ozve se velmi hlasité lupnutí, nikdo neví odkud, tak paseme dál. Až při odjezdu, tedy spíš při pokusu odjet Rafinald poskočí a bouchne mu pneumatika - diagnoza? prasklo pero tlumiče a prorazilo kolo :D nejlepší bylo že pršelo jak z konve, takže než byl Rafinald přesunut do servisu, byla Doubrafka nasáklá vodou jak houba a Yorina s Rozinkou vypadaly jako vodní krysy, takže ohleduplně odmítli odvoz domů "civiním" autem, že dojdou (odčvachtají) pěšky - a prý jestli se přes lávku, která byla v rekonstrukci již dá chodit. Byli ubezpečeny že ano. Ups. Lávka tak nějak končila u posledního pilíře cca dva metry nad zemí. Místo nájezdu tam byla opřená dvě prkna se šprušlíky, aby to tolik neklouzalo, ... no v tomhle dešťobití to bylo skoro jedno :O - vhodné tak pro horolezce a vyznavače extrémních sportů. Po krátké motlitbě jsou holky bordeří odepnuty z vodítek, je jim vysvětleno jak se leze po žebříku a jaly se sestupovat dolů. Rozinka jede první. V půlce cesty Doubrafka zjistila že Yori zůstala nahoře a dosti vážně přemýšlí o tom že skočí dolů. Naštěstí po domluvě pochopila že by to nebyl dobrý nápad a sklouzla tedy po prknech za nimi. Další cesta již proběhla v poklidu za hlasitého čvachtání a šplouchání. Třetím (již novoročním) atentátem na Rafinalda bylo opomenutí vypnutí parkovacích světel. Nikomu nepřišlo divné že po dvou dnech při pokusu nastartovat udělal jenom "wauuuuů". Po zjištění, že takovéhle auto nelze jen tak vyštouchat z dolíku na kopeček se Doubrafka omotala různými dráty, pak je přemotala na Rafa a po hodině nabíjení baterie slavnostně odjela s Nobulákem do jeho nového působiště na kraví farmě v Janovicích.




kontakt: Alena Doubravová dw2th@seznam.cz GSM +420 777 587 555 Hrádek nad Nisou